Pan Antoni opravdovým obdivovatel těšínského amatérského tenisu
Pokud jste náhodou neviděli neznámého muže stojícího se založenýma
rukama a občas něco mumlajícího za plotem našeho tenisového svatostánku,
tak to je div! Jeho občasně rozhazující paže a mumlanda pod nosem vůbec
neznačí neumětelost hráčského umění, ba naopak! Je to opravdový čirý
support amatérskému tenisu! Jak jsem to zjistil? Se žlutým v ruce jsem jej
oslovil a navázal opatrně kontakt.
– Candidate: Dobrý den! Mohu si k Vám přisednout?
Záhadný saportér: Oczywiście. (V tom okamžiku uvolnil své lóže na
špalku pod smrkem a jal se ze dřevěného stolku čistit ptačí trus, abych
si měl žlutý kam odložit.)
– Nechci být dotěrný, ale můžete mi říct Vaše jméno? Já jsem Miloš.
Ja jestem KRYSTEK Antoni.
– Odkud jste?
Z Cieszyna a zyję tam od urodzenia.
– Pane Antoni, hrál jste někdy tenis, když se o něj tak zajímáte a vidíme Vás tu každý den?
Ja, grałem tenis stołowy. Byłem prawie mistrzem szampionem.
– Myslíte kraje, Cieszyna nebo Polska?
Nie, szkoly. Lubie vaszą gre tutaj. Jest na co popatrzeć.
– Opravdu? Vždyť někdy se na to nedá dívat!
Przez to vszystko, bardzo kocham tutejszy tenis amatorski i zawodowy.
– Prozraďte, kolik je Vám let.
Siedemdziesiąt pięć..
– Kde jste zaparkoval své kolo? Není ani u stromu, kde Vás vídáme.
Disiaj jestem motorem. Jest za płotem, ten czerwony. Vidzi pan?
– Velmi pěkná a moderní! Mohu si pana i motorku vyfotit? Má pan Antoni PC, aby se podíval na obrázky?
Oczywiście i niech się pan przejedzie na motorze. Tutaj są klucze. Mam
dwie córki, które mają PC.
– Ne, děkuji. Chci si ještě občas zahrát …
Milo
